Skip to Navigation

Požadavky na kalorie a živiny u maligních onemocnění

V případě onkologického onemocnění organismus vyžaduje vysoký příjem energie a bílkovin. Celkový energetický výdej (total energy expenditure, TEE) lze u neobézních pacientů stanovit dle aktuální tělesné hmotnosti.

Energie

Celkový energetický výdej (TEE) lze u neobézních pacientů stanovit dle aktuální tělesné hmotnosti [1]:

  • Ambulantní pacienti: 30-35 kcal/kg tělesné hmotnosti/den;
  • Pacienti upoutaní na lůžko: 20-25 kcal/kg tělesné hmotnosti/den.

Energie:  REE (Resting energy expenditure, klidový energetický výdej) x 1,4 – 1,8
Bílkoviny:  15–20 en%
Tuk: 30–50 en%
Sacharidy:  30–55 en%

Bílkoviny

Doporučení se pohybují mezi minimálním přísunem 1 g bílkovin/kg tělesné hmotnosti /den a cílovým přísunem 1,2–2 g bílkovin/kg tělesné hmotnosti /den

Potřebné množství bílkovin se odvíjí od míry podvýživy a stresových faktorů.

Tabulka 2. Potřeba bílkovin u onkologických pacientů

 

Energie (kcal/kg/den)

Bílkoviny (g/kg/den)

% energie z bílkovin/den

Metabolický stres

 

 

 

Normální (bez stresu)

25 – 30 (27,5)

1,0 – 1,2 (1,1)

16

Mírný

30

1,2 – 1,5 (1,35)

18

Středně závažný

35

1,5 – 2,0 (1,75)

20

Závažný

35 – 40 (37,5)

2,0 – 2,5 (2,25)

24

Podvýživa

 

 

 

Mírná

30

1,2 – 1,5 (1,35)

18

Střední

35

1,5 – 2,0 (1,75)

20

Závažná

35 – 40 (37,5)

2,0 – 2,5 (2,25)

24


Vysoký příjem bílkovin pomáhá snížit ztrátu svalové hmoty [9]a zlepšit toleranci chemoterapie [10].

Sacharidy

Metabolismus sacharidů jako podklad hubnutí

  • zvýšené nebo normální hladiny krevního cukru
  • snížená tolerance inzulinu

Fakta:

  • zvýšené hladiny glukózy a diabetes zvyšují riziko vzniku některých nádorových onemocnění [2,3,4]
  • některé léčivé přípravky pro onkologické pacienty mohou způsobovat hyperglykémii[5]
  • mezi hyperglykémií a špatným klinickým výstupem onemocnění existuje úzký vztah: komplikace v podobě infekcí, špatné hojení ran[6]

Nízký glykemický index (GI) přispívá k lepšímu hospodaření s glukózou.

Vysoký: > 70
Střední: 56-69
Nízký: <55

Potraviny s vysokým GI způsobují rychlý vzestup hladiny glukózy v krvi.

Potraviny s nízkým GI uvolňují glukózu pomaleji, což vytváří vhodnější postprandiální (po jídle) hladinu glukózy v krvi.

Perorální potravinové doplňky s nízkým GI pomáhají udržovat glukózu pod kontrolou.

Tuk

Metabolismus tuků jako podklad hubnutí:

  • zvýšená lipolýza
  • snížené ukládání tělesného tuku

Tuk:

  • množství: zdroj energie (příjem tuků činí přibližně 30 % celkových požadavků na energii, přičemž jedna třetina pochází z polynenasycených mastných kyselin)
  • kvalita: potřeba esenciálních mastných kyselin: EPA (eikosapentaenová kyselina, C20:5n3)

ω-3 mastná kyselina EPA [7]:

  • k podpoře imunitní odpovědi
  • ke zlepšení výsledků onkologické léčby

EPA má několik pozitivních účinků na kachexii, např.

snižuje  [7]:

  • prozánětlivé účinky,
  • proteolýzu,
  • faktory mobilizující lipidy
  • a růst nádoru.

Vláknina [8]

  • U onkologických pacientů může v důsledku onkologické léčby dojít k poškození slizniční bariéry.
  • Přibližně 70 - 80 % pacientů, kterým je aplikována radioterapie břicha, může mít poškozená střeva.
  • Průjem je hlavním nežádoucím účinkem chemoterapie omezujícím dávku u pacientů s kolorektálním karcinomem.

Směs rozpustné a nerozpustné vlákniny zachovává nebo zlepšuje funkci střev a slizniční bariéry.

Reference:

  1. Arends J,Bodoky G, Bozzetti F, et al. ESPEN Guidelines on enteral nutrition: non-surgical oncology. Clin Nutr 2006;25:245-59.
  2. Kellenberger, L.D., et al., The role of dysregulated glucose metabolism in epithelial ovarian cancer. J Oncol, 2010. 514310: p. 17.
  3. Cowey, S. and Hardy R.W., The metabolic syndrome: A high-risk state for cancer? Am J Pathol, 2006. 169(5): p. 1505-22.
  4. Vigneri, P., et al., Diabetes and cancer. Endocrine-Related Cancer, 2009. 16(4): p. 1103-1123.      
  5. Donihi, A.C., et al., Prevalence and predictors of corticosteroid-related hyperglycemia in hospitalized patients. Endocrine Practice, 2006. 12(4): p. 358-362
  6. Storey, S. and Von Ah D., Impact of malglycemia on clinical outcomes in hospitalized patients with cancer: a review of the literature. Oncol Nurs Forum, 2012. 39(5): p. 458-65
  7.  van der Meij BS, Bauer JD, Isenring EA, Brown T, Davidson WL, van Bokhorst MAE, Langius JAE, van Leeuwen PAM,  The effects of supplementation of n-3 polyunsaturated fatty acids on clinical outcome parameters in patients with cancer: a systematic review. OA Epidemiology 2013 Apr 19; 1(1)2.
  8. Schneider SM, Girard-Pipau , Anty R, van der Linde EG, Philipsen-Geerling BJ, Knol J, Filippi J, Arab K, Hebuterne X, Effects of total enteral nutrition supplemented with a multi-fibre mix on faecal short-chain fatty acids and microbiota. Clinical Nutrition (2006) 25, 82–90
  9. Houston DK, Nicklas BJ, Ding J, Harris TB, Tylavsky FA, Newman AB, Lee JS, Sahyoun NR, Visser M, and Kritchevsky SB for the Health ABC Study. Dietary protein intake is associated with lean mass change in older, community-dwelling adults: the Health, Aging, and Body Composition (Health ABC) Study. Am J Clin Nutr. 2008 Jan; 87(1):150-5.
  10. Nutricia Advanced Medical Nutrition. Forticare. Data on file 2006