Skip to Navigation

Lékařské informace

Množství a typ bílkovin

Nutrini obsahuje 2,5 g bílkovin/100 kcal (tedy 10 % energie z bílkovin), což splňuje potřeby podvyživených dětí, u kterých je třeba urychlit růst dle zprávy WHO/FAO/UNU (2007) o potřebě přísunu bílkovin a aminokyselin v lidské stravě.[1]

Z důvodu zlepšení snášenlivosti a zvýšení biologické hodnoty bílkovin má Nutrini složení, v němž převažuje syrovátka (poměr syrovátky ku kaseinu je 60 ku 40). Je známo, že přípravky obsahující syrovátku se vysráží do jemnější konzistence než přípravky obsahující kasein, což vede k lepšímu vyprazdňování žaludku.[2-6] Přípravky obohacené syrovátkou obsahují navíc vysoký podíl aminokyselin s rozvětvenými řetězci a ostatních esenciálních aminokyselin důležitých pro syntézu bílkovin a inhibujících proteolýzu, což je důležité v období nedostatečné výživy.[7]

Směs polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem (LCP) s převahou DHA

K podpoře mentálních funkcí a ke snížení rizika nedostatku obsahují přípravky řady Nutrini směs LCP s převahou kyseliny dokosahexaenové (DHA); tyto přípravky obsahují 35,7 mg DHA/100 kcal a 8,4 mg kyseliny eikosapentaenové (EPA)/100 kcal. Stále více si uvědomujeme důležitost n-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem, obzvláště kyseliny dokosahexaenové (22:6 n-3, DHA), hlavního strukturálního prvku nervové tkáně retiny a mozku. Ze studií vyplývá, že přísun DHA v potravě je v porovnání s příjmem pouze ALA mnohem efektivnějším způsobem zvýšení hladin DHA a uspokojení potřeb na přísun DHA.[8] U dětí s fenylketonurií (PKU) vedlo podávání rybího tuku k významnému zvýšení hladin DHA a EPA a významně zlepšilo index celkového motorického rozvoje.[9] Systematický přehled literatury vypracovaný Eilanderem a kol. zdůraznil důležitost DHA pro rozvoj mozku a poskytl důkaz, že podávání DHA v dětství může být přínosné u dětí starších 2 let s nízkým příjmem a/nebo nízkými hladinami DHA.[10]

Výhody syrovátkové bílkoviny

Je známo, že přípravky obsahující syrovátku se vysráží do jemnější konzistence než přípravky obsahující kasein, což vede k lepšímu vyprazdňování žaludku.

Přípravky s obsahem nebo s převahou syrovátky jsou přínosné u dětí se zpomaleným vyprazdňováním žaludku a/nebo gastroesofageálním reflexem. Hoppe a kol. zhodnotili důkazy týkající se účinků přidání syrovátky nebo prášku z odtučněného mléka do obohacené mixované stravy podávané podvyživeným kojencům a malým dětem.[11] Zjistili, že v porovnání s přípravky s obsahem rostlinné bílkoviny (zejména z luštěnin), obsahovaly přípravky obohacené syrovátkou vyšší podíl aminokyselin s rozvětvenými řetězci a ostatních esenciálních aminokyselin důležitých pro syntézu bílkovin a inhibujících proteolýzu, což je u podvyživených jedinců důležité.

Z důvodu zlepšení snášenlivosti a zvýšení biologické hodnoty bílkovin má Nutrini složení, v němž převažuje syrovátka (poměr syrovátka/kasein je 60 ku 40).

Význam směsi LCP se zvýšeným obsahem DHA

Stále více si uvědomujeme důležitost n-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem (LCP), obzvláště kyseliny dokosahexaenové (22:6 n-3, DHA), hlavního strukturálního prvku nervové tkáně retiny a mozku. Důležitou otázkou je, zda příjem kyseliny alfa-linolenové (18:3 n-3, ALA), prekurzoru DHA, v potravě může poskytnout dostatečná množství DHA přeměnou ALA pomocí enzymatické elongace a desaturace.

Systematický přehled literatury týkající se studií dlouhodobého příjmu u dospělých provedený Williamsem a Burdgem naznačuje, že zvýšený příjem ALA vede ke zvýšení hladin kyseliny eikosapentaenové (20:5 n-3, EPA) v plazmě a buněčných lipidech, ale nevede ke zvýšení DHA v těchto tukových rezervách.[12] V řadě studií došlo při výrazném zvýšení příjmu ALA ke snížení hladin DHA. Studie sledující stabilní izotopy prokázaly, že ALA je přeměňována na EPA jen v omezené míře (přibližně z 8 %) a přeměna ALA na DHA je extrémně nízká (<0.1 %).[13] Přísun DHA v potravě je v porovnání s příjmem pouze ALA mnohem efektivnějším způsobem zvýšení hladin DHA a uspokojení potřeb DHA. [12]

Vzhledem k tomu, že dieta dětí s fenylketonurií (PKU) prakticky neobsahuje přírodní zdroje mastných kyselin s dlouhým řetězcem jako je maso, játra, ryby a vajíčka, mají tyto děti velmi nízký příjem n-3 LCP (EPA a DHA). Beblo a kol. publikovali studii, v níž byly u dětí s fenylketonurií naměřeny nízké hladiny DHA v plazmatických fosfolipidech, přičemž tyto děti měly ve srovnání s kontrolní skupinou horší základní motorické schopnosti a významně nižší index celkového motorického vývoje (MQ).[14] Podávání rybího tuku významně zvýšilo hladiny DHA a EPA a významně zvýšilo MQ. U kontrolní skupiny, jíž rybí tuk podáván nebyl, ke změně nedošlo. Z toho vyplývá, že zlepšení, zjištěné u dětí s fenylketonurií, jimž byl podáván rybí tuk, pravděpodobně není výsledkem přirozeného vývoje nebo tréninku, ale skutečným účinkem podávání rybího tuku.

Systematický přehled literatury vypracovaný Eilanderem a kol. zdůraznil důležitost DHA pro rozvoj mozku a poskytl důkaz o tom, že podávání DHA během kojení a útlého dětství může pozitivně ovlivnit zrakové funkce a kognitivní vývoj v raných fázích života, a může být přínosné u dětí starších 2 let s nízkým příjmem a/nebo nízkými hladinami DHA. Došlo například ke zlepšení výsledků testu paměti mezi dětmi ve věku 6 – 16 let s vyšším příjmem jak n-3, tak n-6 LCP.[15]

Z důvodu zlepšení mentálních funkcí a jako prevenci nedostatku obsahuje Nutrini směs LCP s převahou kyseliny dokosahexaenové (DHA);  obsahuje 35,7 mg DHA/100 kcal a 8,4 mg EPA/100 kcal.

Reference:

  1. FAO/WHO/UNU. Protein and amino acid requirements in human nutrition: report of a joint FAO/WHO/UNU expert consultation. WHO technical report series 935, 2007.
  2. Billeaud C, Guillet J, Sandler B. Gastric emptying in infants with or without gastro-oesophageal reflux according to the type of milk. Eur J Clin Nutr 1990;44:577-83.
  3. Tolia V, Lin CH, Kuhns LR. Gastric emptying using three different formulas in infants with gastroesophageal reflux. J Pediatr Gastroenterol Nutr 1992;15:297-301.
  4. Fried MD, Khoshoo V, Secker DJ, et al. Decrease in gastric emptying time and episodes of regurgitation in children with spastic quadriplegia fed a whey-based formulae. J Pediatr 1992;120:569-72.
  5. Brun CA, Medhus AW, Johnnesdottir GB, et al. Effect of protein composition on gastric emptying rate in children with cerebral palsy. ESPEN abstract 2008;P218.
  6. Graham-Parker C, Prokopishin L, Storm H, et al. Effect of whey-based diet on incidence of vomiting in G-tube fed children with severe neurodevelopmental delay. JPEN 2001; 25:S14 (0051).
  7. Hoppe C, Andersen GS, Jacobsen S, et al. The use of whey or skimmed milk powder in fortified blended foods for vulnerable groups. J Nutr 2008;138:145S–161S.
  8. Williams CM, Burdge G. Long-chain n-3 PUFA: plant v. marine sources. Proc Nutr Soc 2006;65:42-50.
  9. Beblo S, Reinhardt H, Demmelmair H, et al. Effect of fish oil supplementation on fatty acid status, coordination, and fine motor skills in children with phenylketonuria. J Pediatr 2007;150:479-84.
  10. Eilander A, Hundscheid DC, Osendarp SJ. Effects of n-3 long chain polyunsaturated fatty acid supplementation on visual and cognitive development throughout childhood: a review of human studies. Prostaglandins Leukot Essent Fatty Acids 2007;76:189-203.
  11. Hoppe C, Andersen GS, Jacobsen S, et al. The use of whey or skimmed milk powder in fortified blended foods for vulnerable groups. J Nutr 2008;138:145S–161S.
  12. Williams CM, Burdge G. Long-chain n-3 PUFA: plant v. marine sources. Proc Nutr Soc 2006;65:42-50.
  13. Pawlosky RJ, Hibbeln JR, Novotny JA, et al. Physiological compartmental analysis of alpha-linolenic acid metabolism in adult humans. J Lipid Res 2001;42:1257-65.
  14. Beblo S, Reinhardt H, Demmelmair H, et al. Effect of fish oil supplementation on fatty acid status, coordination, and fine motor skills in children with phenylketonuria. J Pediatr 2007;150:479-84.
  15. Eilander A, Hundscheid DC, Osendarp SJ. Effects of n-3 long chain polyunsaturated fatty acid supplementation on visual and cognitive development throughout childhood: a review of human studies. Prostaglandins Leukot Essent Fatty Acids 2007;76:189-203.