Skip to Navigation

Často kladené dotazy

Jaké jsou výhody použití komerčně nabízených enterálních výživ místo mixované stravy?

Jaký je důvod pro existenci výživy přizpůsobené věku?

Mohou starší děti užívat výživu pro dospělé?


Jaké jsou výhody použití komerčně nabízených enterálních výživ místo mixované stravy?

Použití komerčně připravené výživy má ve srovnání s dle potřeby připravovanou nebo mixovanou sondovou výživou mnoho výhod. Patří sem mikrobiální bezpečnost, obsah živin a viskozita.[1] Mokhalalati a spolupracovníci získali mezi srpnem a listopadem 1999 celkem 18 vzorků mixované stravy ze 3 různých nemocnic.[1]

Zjistili, že rozdíly v obsahu makroživin mezi jednotlivými vzorky mixované stravy činily 16-50 %. Ve dvou ze tří nemocnic se navíc obsah kcal pohyboval mezi 400 – 680 kcal, přičemž požadovaný obsah kcal byl 1000 kcal. Z toho vyplývá, že tato výživa nesplňuje požadavky na obsah kcal ani makroživin, což může mít na nemocné děti negativní vliv. Obsah minerálů se v jednotlivých vzorcích pohyboval od 18 do 27 % a vitaminů od 20 do 25 %. Mezi jednotlivými vzorky mixované stravy byly navíc významné rozdíly ve skutečném a očekávaném obsahu 12 různých živin, zatímco rozdíly v očekávaných oproti skutečným hladinám u komerčně vyráběné sondové výživy byly do 10 %. Mixované stravy měly významně vyšší osmolalitu (2krát vyšší: 306-912 mOsmol/kg H2O) a viskozitu (200krát vyšší: 4,99-16,897 cP) než sondové výživy. Počet bakterií byl rovněž významně vyšší u mixované stravy (p<0,0005) – měřeno po dobu 4 hodin – přičemž bylo ve vzorcích mixované stravy nalezeno 16 různých organizmů, z nichž některé byly známé patogeny mající potenciálně negativní vliv na klinický stav. Všechny vzorky mixované stravy obsahovaly alespoň nějaké aerobní bakterie s tím, že 86 % mělo >104 CFU/g (průmyslově připravované výživy mají pro celkový počet bakterií na misce stanoven limit 104 CFU/ml[2] a doporučený maximální počet koliformních bakterií v nepasterovaném kravském mléce je 10 CFU/ml[3,4]). Pro srovnání, všechny vzorky sondové výživy obsahovaly méně než 10 CFU/ml. Nerovnováha živin, nepřijatelně vysoká osmolalita, vysoká viskozita a vysoké počty mikroorganizmů mohou mít vliv na zdraví dětí, které přijímají speciální výživu, čímž je jasně demonstrován přínos v sondové enterální výživě dětských pacientů.

Literatura

  1. Mokhalalati JK, Druyan ME, Shott SB, et al. Microbial, nutritional and physical quality of commercial and hospital prepared tube feedings in Saudi Arabia. Saudi Med J 2004;25:331-41.
  2. CFSAN (Center for Food Safety and Applied Nutrition) 1998. Food Compliance Program. Medical Foods – Import and Domestic, US Food and Drug Administration (FDA). Available from: http://vm.cfsan.fda.gov/~comm/cp21002.html. Accessed Feb 11, 2004.
  3. Silliker JH, Elliott RP, eds. Milk and milk products. In: Microbial ecology of foods, Vol. II. Academic Press, New York (NY),1980:486.
  4. Anderton A, Howard JP, Scott DW. Microbial control in enteral feeding: a guidance document. The Parenteral and Enteral Nutrition Group. The British Dietetic Association, London (UK), 1986:4.

Jaký je důvod pro existenci výživy přizpůsobené věku?

Děti rostou v různém věku různou rychlostí a mají proto odlišné nutriční potřeby. V dětství a během dospívání rostou velmi rychle, nutriční potřeby jsou proto vyšší. Kojenci mají například vyšší potřebu (na kg tělesné hmotnosti) než batolata, starší děti mají opět jiné potřeby, obzvláště během růstového spurtu v pubertě.[1-3] To je důvod, proč jsme připravili výživu pro různá růstová a vývojová stádia, tedy výživu přizpůsobenou věku.

Příkladem různých nutričních potřeb mohou být požadavky na příjem energie, bílkovin, železa a vápníku. Požadavky na příjem těchto složek narůstají ve věku od 7 do 10 let o 15, 50, 50 a 22 % v porovnání s věkem od 4 do 6 let a o 30, 65, 300 a 100 % mezi 11 – 14 lety v porovnání s věkem od 4 do 6 let. [1-3] Studie naznačují, že mezi 20 % a 65 % dětí živených sondovou výživou dostává výživu pro dospělé – často již ve věku sedmi let.[4]

Přípravek Nutrini je proto navržen speciálně pro děti ve věku 1-6 let a/nebo vážící 8 – 20 kg.

Literatura

  1. Department of Health. Dietary reference values for food, energy and nutrients for the United Kingdom. London. HMSO, 1991 (Report on health and social subjects; 41)
  2. FAO/WHO/UNU. Protein and amino acid requirements in human nutrition: report of a joint FAO/WHO/UNU expert consultation. WHO technical report series 935, 2007.
  3. Reports of the Scientific Community for Food (Thirty-first series). Nutrient and energy intakes for the European community. Luxembourg. Commission of the European Communities, 1993
  4. Evans S, Daly A, Davies P, MacDonald A. The nutritional intake supplied by enteral formulae used in older children (aged 7-12 years) on home tube feeds. J Hum Nutr Diet. 2009;22:394-9.

Mohou starší děti užívat výživu pro dospělé?

Obecně platí, že výživa pro dospělé není pro děti, a obzvláště mladší děti, vhodná. Má mnohem vyšší obsah bílkovin než pediatrická výživa a nižší hladiny specifických živin potřebných pro růst. Výživa pro dospělé obsahuje mezi 16 a 30 % energie z bílkovin, zatímco většina dětských výživ obsahuje mezi 10 – 13 % energie z bílkovin. Materiál, jehož vypracování si vyžádala WHO, obsahuje závěr, že je nežádoucí, aby u středně vyhublých dětí pocházelo více než 15 % energie z bílkovin.[1]

Výživa pro dospělé může rovněž mít vyšší obsah jiných mikroživin, např. vitaminu A a sodíku, což může být při dlouhodobém podávání příliš vysokých dávek nebezpečné. Rovněž je třeba vzít v úvahu, že výživa pro dospělé může mít vysoký obsah vlákniny. Při výběru výživy pro děti, obzvláště pro dlouhodobé použití, musí zdravotníci rovněž brát v úvahu to, že obsah některých mikroživin může překračovat přijatelný horní limit doporučený pro děti. Výživa pro dospělé je navržena pro jinou populaci, převážně seniory, což je naprosto odlišná (nerostoucí) skupina s naprosto odlišnými potřebami.

Všechny dětské výživy společnosti Nutricia pak rovněž obsahují omega-3 tuky, které jsou nyní považovány za důležité pro děti i kojence.[2,3]

Literatura:

  1. Shoham J, Duffield A. Proceedings of the World Health Organization/ UNICEF/World Food Programme/United Nations High Commissioner for Refugees Consultation on the management of moderate malnutrition in children under 5 years of age. Food Nutr Bull 2009;30:S464-74.
  2. Beblo S, Reinhardt H, Demmelmair H, et al. Effect of fish oil supplementation on fatty acid status, coordination, and fine motor skills in children with phenylketonuria. J Pediatr 2007;150:479-84.
  3. Williams CM, Burdge G. Long-chain n-3 PUFA: plant v. marine sources. Proc Nutr Soc 2006;65:42-50.