Skip to Navigation

Neurologická onemocnění

Neurologické vývojové poruchy (neurologická onemocnění) jsou různorodou skupinou chronických onemocnění, které vznikají během procesu vývoje (včetně početí, narození a růstových období). Přetrvávají během celého života jedince a zahrnují onemocnění jako je autismus, mozková obrna, Downův syndrom, epilepsie, roztroušená skleróza, Rettův syndrom atd.[1] Mozková obrna je nejčastější příčinou fyzického postižení v dětství, vyskytuje se u 2-3 dětí z 1 000.[2,3]

Neurologická onemocnění mají významný vliv na nutriční stav jedince, ovlivňují příjem živin, ztrátu živin a výdej energie a jsou často doprovázena potížemi s polykáním (dysfagie).[4,5] Mozková obrna je nejčastější onemocnění, u kterého vzniká vrozená neurologická dysfagie.[6] Velká část dětí s neurologickými vývojovými poruchami je následkem onemocnění podvyživená, např. 29-50% pacientů s mozkovou obrnou v závislosti na závažnosti jejich stavu.[7] Často je popisován špatný růst u těchto dětí, což může negativně ovlivňovat jejich fyzický a kognitivní vývoj, zapojení se do života a jeho kvalitu v pozdějším dětství.[6]

Nutriční podpora by měla být nedílnou součástí léčby neurologických onemocnění u dětí.[7,8] Nutriční rehabilitace je spojená se zlepšením celkového zdravotního stavu, dosažením správného růstu, zlepšením periferní cirkulace, zhojením proleženin, snížením křečovitosti, snížením dráždivosti a zlepšením gastroesophageálního reflexu u dětí s neurologickým postižením, zlepšením kvality života dítěte i jeho pečovatele a mnohými zdravotně ekonomickými výhodami.[7,9-18]

Perorální příjem je vhodný v případě bezpečného polykání, enterální sondová výživa by měla být zahájena u dětí s oromotorickou dysfunkcí, u kterých existuje riziko vdechnutí, nebo u dětí, u kterých není možné udržet adekvátní nutriční stav pouze perorálním příjmem. V případech, kde je zapotřebí dlouhodobé nutriční intervence, by měla být zvážena gastrostomie.[7] Zavedení gastrostomie u dětí s neurologickými poruchami vede k významnému klinickému prospěchu bez výrazného zvýšení nákladů a je tedy považován za cenově efektivní.[17]

Některé imobilní děti s neurologickými vývojovými poruchami mohou spotřebovávat méně energie. K zajištění potřeb takového dítěte bez nadměrného nárůstu hmotnosti/tělního tuku je nezbytná strava, která poskytuje správné množství bílkovin, vitamínů a minerálů a má přiměřenou energetickou hodnotu. Bylo zjištěno, že při podávání standardní dětské sondové výživy těžce postiženým dětem je nárůst hmotnosti způsoben spíše nárůstem tukových zásob než svalové hmoty, což naznačuje, že energetická hodnota standardní dětské sondové výživy (1 kcal/ml) může být pro mnoho z těchto dětí příliš vysoká.[19]

Reference:

  1. Patel DR, Greydanus DE, Omar HA, Merrick J, eds. Neurodevelopmental disabilities. Clinical care for children and young adults. Springer, New York, 2011.
  2. Stanley F, Blair E, Alberman E. Cerebral Palsies: Epidemiology and Causal Pathways. Vol. 151. Mac Keith Press, London, 2000.
  3. www.cerebralpalsy.org
  4. Thommessen M, Riis G, Kase BF, et al. Energy and nutrient intakes of disabled children: do feeding problems make a difference? J Am Diet Assoc 1991;91:1522-5.
  5. Motion S, Northstone K, Emond A, et al. Early feeding problems in children with cerebral palsy: weight and neurodevelopmental outcomes. Dev Med Child Neurol 2002;44:40-3.
  6. Bell KL, Boyd RN, Tweedy SM, et al. A prospective, longitudinal study of growth, nutrition and sedentary behaviour in young children with cerebral palsy. BMC Public Health 2010;10:179 (doi: 10.1186/1471-2458-10-179).
  7. Marchand V; Canadian Paediatric Society, Nutrition and Gastroenterology Committee. Nutrition in neurologically impaired children. Paediatr Child Health 2009;14:395-401.
  8. Kuperminc MN, Stevenson RD. Growth and nutrition disorders in children with cerebral palsy. Dev Disabil Res Rev 2008;14:137-46.
  9. Samson-Fang L, Fung E, Stallings VA, et al. Relationship of nutritional status to health and societal participation in children with cerebral palsy. J Pediatr 2002;141:637-43.
  10. Patrick J, Boland M, Stoski D, et al. Rapid correction of wasting in children with cerebral palsy. Dev Med Child Neurol 1986;28:734-9.
  11. Shapiro BK, Green P, Krick J, et al. Growth of severely impaired children: Neurological versus nutritional factors. Dev Child Neurol 1986;28:729-33.
  12. Sanders KD, Cox K, Cannon R, et al. Growth response to enteral feeding by children with cerebral palsy. J Parenter Enteral Nutr 1990;14:23-6.
  13. Lewis D, Khoshoo V, Pencharz PB, et al. Impact of nutritional rehabilitation on gastroesophageal reflux in neurologically impaired children. J Pediatr Surg 1994;29:167-9.
  14. Craig GM, Carr LJ, Cass H, et al. Medical, surgical, and health outcomes of gastrostomy feeding. Dev Med Child Neurol 2006;48:353-60.
  15. Sullivan PB, Juszczak E, Bachlet AM, et al. Impact of gastrostomy tube feeding on the quality of life of carers of children with cerebral palsy. Dev Med Child Neurol 2004;46:796-800.
  16. Avitsland TL, Kristensen C, Emblem R, et al. Percutaneous endoscopic gastrostomy in children: a safe technique with major symptom relief and high parental satisfaction. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2006;43:624-8.
  17. Townsend JL, Craig G, Lawson M, et al. Cost-effectiveness of gastrostomy placement for children with neurodevelopmental disability. Arch Dis Child 2008;93:873-7.
  18. Stevenson RD, Conaway M, Chumlea WC, et al; North American Growth in Cerebral Palsy Study. Growth and health in children with moderate-to-severe cerebral palsy. Pediatrics 2006;118:1010-8.
  19. Bachlet A, Vernon-Roberts A, Stirling L, et al. Body composition in severely disabled children fed either orally or via gastrostomy. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2003;36:525(O020).