Skip to Navigation

Intenzivní péče

Významná část kriticky nemocných dětí přijatých na pediatrickou jednotku intenzivní péče (PJIP) trpí nějakým nutričním deficitem. U hospitalizovaných pacientů, kteří trpí podvýživou, se ve zvýšené míře vyskytují komplikace, je větší úmrtnost, delší doba hospitalizace a vyšší náklady na hospitalizaci.[1]

Závažné onemocnění dále prohlubuje poruchy výživy, které se obtížně léčí. Mladší věk, delší pobyt na PJIP, vrozená srdeční vada, popáleniny a potřeba umělé ventilace patří mezi faktory, které jsou spojovány se vznikem nutričních poruch.[1]

Popáleniny
Účinná výživová terapie u pacientů s popáleninami vyžaduje pochopení fyziologických a metabolických změn, které doprovázejí traumatická poranění. Nutriční podpora pacienta musí rovněž zohlednit a umožnit případné chirurgické a léčebné výkony.[2]

K minimalizaci devastujících účinků popálenin, jako je úbytek tělesné hmoty a vyčerpání tělesných zásob, je nezbytné uspokojit nutriční potřeby pacienta. Nesplnění těchto potřeb může vést k horšímu hojení ran, negativní bilanci dusíku, dalšímu úbytku hmotnosti a ke změnám imunitní funkce a špatným výsledkům léčby.[3]

U pacientů s popáleninami je dnes běžnou praxí používání sondové výživy v kombinaci s doplňkovou parenterální výživou, která je užívána v případech enterální intolerance, hemodynamické nestability, sepse nebo po chirurgických zákrocích.[2] Retrospektivní analýzy ukázaly, že tento postup je bezpečný a efektivní a poskytuje přiměřenou energii a bílkoviny, podporuje hojení ran a snižuje úmrtnost.[4-6]

Před a pooperační péče
Operační zákrok u dětských pacientů vyvolává zvýšenou stresovou reakci, která je katabolická a zahrnuje mobilizaci energetických zásob stejně jako ztrátu mikroživin.[7] Reakce na zranění se různí a závisí na věku, stupni orgánové vyzrálosti, základním výživovém stavu a závažnosti poškození. Individualizovaná a přiměřená výživová podpora v před a pooperačním období snižuje nemocnost a úmrtnost.[7]

Enterální sondová výživa je výživou první volby u pacientů vyžadujících operační zákrok. Pokud nelze výživu podávat gastrointestinálním traktem, je indikována parenterální výživa, např. v případech, kdy není tolerována enterální výživa, při hemodynamické nestabilitě a aktivním gastrointestinálním krvácení.[8]

Reference:

  1. Mehta NM, Duggan CP. Nutritional deficiencies during critical illness. Pediatr Clin North Am 2009;56:1143-60.
  2. Prelack K, Dylewski M, Sheridan RL. Practical guidelines for nutritional management of burn injury and recovery. Burns 2007;33:14-24.
  3. The Burn Resource Centre. Paediatric Burn Nutrition. www.burnsurvivor.com.
  4. Prelack K, Cunningham JJ, Sheridan RL, et al. Energy and protein provisions revisited: an outcomes-based approach for determining requirements. JBCR 1997;18:177–81.
  5. Sheridan RL, Prelack K, Kadilak P, et al. Supplemental parenteral nutrition does not increase mortality in children. JBCR 2000;21:234S.
  6. Cunningham JJ, Lydon MK, Russell WE. Calorie and protein provision for recovery from severe burns in infants and young children. Am J Clin Nutr 1990;51:553–7.
  7. Chwals WJ. Metabolism and nutritional frontiers in pediatric surgical patients. Surg Clin North Am 1992;72:1237-66.
  8. DeBiasse MA, Wilmore DW. What is optimal nutritional support? New Horizons 1994; 2:122-30.